Začátkem prosince jsme se jeli podívat, jestli v Praze náhodou nepotkáme Ježíška. Vždyť brzy už budou vánoce. Opravdového jsme neviděli, ale v jesličkách v Betlémské kapli jich leželo hodně. Letošní vánoční výstava nás zavedla do dávné minulosti, kdy žili naši pradědečkové a prababičky, kteří si téměř všechno uměli vyrobit doma v kuchyni nebo malé dílničce. Tak jsme se na chvíli ocitli u truhláře, košíkáře, knihaře, švadleny či ševce. Práci kartáčníka jsme si dokonce vyzkoušeli a zjistili, že nebylo opravdu jednoduché vyrobit třeba i jen malý smetáček. V jedné světničce jsme se posadili ke stolu a snědli svačinu, kterou nám připravili naše paní kuchařky. Pak jsme si ještě prohlédli stromečky ověšené ozdobami ze slámy, krajek, přírodnin nebo byly plné perníčků. Ty ale voněly!
Vraceli jsme se přes Staroměstské náměstí, kde jsme si pod vánočním stromkem s obrázky od pana Lady hladili živé ovečky, kozy a oslíka. Pak už nás čekala cesta na nádraží, odkud jsme vlakem dojeli až do Kyjí. A to už je jen kousek od školky.