MŠ SLUNÍČKORáda bych se s Vámi podělila o mimořádný zážitek z hraní divadla v MŠ Sluničko v Praze 9. Přijela jsem se svými „dřevěnými kolegy“ ráno v pátek 23. 10. 2015 a už po překročení prahu školky nebylo možno nevnímat slavnostní atmosféru, která tam panovala. Všimla jsem si, že děti jsou slavnostně oblečeny a ptala se, zda děti dochází do školky nastrojené běžně? Paní učitelka mi vysvětlila, že ne, že je tomu tak jen v případě, že se ve školce koná nějaká slavnostní událost. Hlavou mi projela slova profesorky Jany Pilátové z DAMU ?divadlo jako svátek? a uvědomila jsem si, jak je pro mě příjemné a povznášející, když jsou děti svými učitelkami vedeny k úctě k živému vystoupení. (Je jasné, že jen v oblečení to nevězí.) Moje očekávání se naplnilo při představení měrou vrchovatou. Děti byly kultivované, pozorné, zatažené do děje a po skončení pohádky jsem ještě z třídy zaslechla, jak probíhá rozbor viděného, tj. že paní učitelka s dojmy získanými při představení dále pracuje. Divadlo je opravdu svátek, svátek kdy se sejdou diváci na jedné a aktéři na druhé straně a společným konáním, vnímáním a vzájemnou komunikací vznikne něco, čemu se říká ?tady a teď?. Každé představení má svůj začátek a konec. Co se odehraje mezi tím, je neopakovatelné ať v dobrém, či špatném smyslu slova. A v Sluníčku se to v tento říjnový pátek fakt povedlo! Díky paní učitelkám, paní ředitelce za to, jak vedou svoje svěřence a že přistupují k divadlu jako k svátku a přeji hodně radosti z práce, sil a pevného zdraví a aby i nadále vytrvaly! Bára Čmelíková (Bářino toulavé divadlo)